1. generace.

 

Někdy v první polovině 18. století, v zemi Moravské, v okolí Buchlovic, žil jistý muž jménem Franciscus Zahradnik a byl... čím vlastně byl? O jeho existenci se dozvídám až z rodného listu jeho syna, kde se o něm píše: "socius ex officina", čili "společník z dílny".

Tak tedy jemu a jeho ženě Francisce, se v obci Altehütten, číslo 29, narodil syn Franciscus.

 

 

2. generace.

 

Stalo se tak 17.4.1775. A život šel dál. Franciskus se stal sklářem, vzal si za ženu, jistě krásnou a pracovitou, Agnes, dceru Paula Heppecka a 20.3.1815 se jim narodil syn, jemuž dali jméno Benedikt

Rodný list Franciscuz Zahradník 1775

 

3. generace.

 

Rodný list Benedikt Zahradník 1815

 

4. generace.

 
A historie se opakuje. Z Benedikta se stává sklář a za ženu pojme sličnou Julianu. Jim se pak ve Starých Hutích č. 11, dne 2.4.1843, narodil syn František.

 

Rodný list František Zahradník 1843

 

5. generace.

 
Jak šel čas, tak i František našel zalíbení nejen ve skle, ale i v moudrých ženách, seznámil se s Marií, dcerou hostinského ve Staré Huti a přesídlili o kousek dál do Stupavy. A tam, 23.12. 1869, se jim narodil syn Emanuel.

 

Rodný list Emanuel Zahradník 1869
 
Jo, Emanuel. O něm jsem již něco zaslechl z vyprávění mého dědy. Protože sklárny ve Staré Huti krachovaly a práce bylo stále méně a méně, tak Emanuel, se svojí ženou Marií, rozenou Šlauzarovou, přesídlili do Vídně. Ve Vídni si otevřel sklárnu a dokonce se v oboru sklofoukač stal i soudním znalcem.
 
Na svou dobu byl vyšší postavy, vzpřímené chůze a s mohutným knírem. A jak mi děda vyprávěl, tak při nedělních vycházkách po Vídni, vzbuzoval takový respekt, že mu i policisté salutovali.
 
Na fotce dole je vyfocen se svým vnukem Pavlem (o něm se tu ještě také zmíním, je to totiž můj otec). Fotografie byla pořízena v roce 1943, kdy mu bylo již 74 roků. Vedle stojícímu Pavlovi bylo v té době 18 a byl právě vyučeným sklofoukačem.
 
 
 
Rodičům se pak ve Vídni, dne 20.8.1896 narodil syn, jehož pokřtili Franz-Maria.
 
 

 

6. generace.

 

Rodný list Franz-Maria Zahradník 1896
 
Franz-Maria... pro mě to byl Spořilovský děda. V mých dětských očích laskavý děda, který mi vysvětloval jak funguje parní stroj, jak se má štípat a sekat dříví, aby nebylo krvavé a mnoho dalších, pro život potřebných věcí. Tak tenhle děda, v dobách, kdy ještě vůbec nebyl otcem a natož dědou, se jednoho dne nasytil té roztomilé despotické povahy svého otce Emanuele a utek do Prahy. Tady si v Lipové ulici otevřel sklářskou dílnu a jal se provozovat sklářské řemeslo.
 
Na téhle fotce, která je z roku 1926, je právě ve své dílně v Lipové ulici v Praze.
 
 
Tady je článek z roku 1940, ve kterém děda vypráví o své práci.
 

 

7. generace.

Zástupci sedmé generace jsou dva bratři.

František, narozený 21.11.1924, zde na fotce z 19.10.1954

 

a Pavel. můj otec, narozený 8.3.1927 Ta fotka je někdy z roku 1957.

 

Rodný list Pavel Zahradník 1927

 

8. generace.

 
No a tady jsem již já. Narozen 12.4.1957, v Praze. V letech 1972 - 1975 jsem se vyučil foukačem technického skla ve sklárnách Kavalier v Sázavě. Po vyučení jsem byl zaměstnán v Chiraně Modřany, ve Výzkumném ústavu Makromolekulární chamie a v ČKD Polovodiče na Pankráci. Od roku 1988 jsem, s povolením Národního výboru, začal soukromě podnikat a činím tak do dnes. V letech 1984-1989 jsem absolvoval elektrotechnickou průmyslovku v Praze Nuslích, obor regulace a měření.
Další informace naleznete v sekci Mé sklářské začátky
 

 

9. generace.

Devátou generaci zastupují dvojčata Jitka a Jan narozeni  10.2.1987. Ovšem jak se zdá, jejich zájmy jdou jinou cestou a se mnou pravděpodobně naše sklářská tradice končí...
 
 
Zájemce o širší rozsah mého rodokmenu pak odkazuji na stránku MyHeritage www.myheritage.cz/site-family-tree-22597601/zahradnik

 

 

Kontakt

Michal Zahradník - Sklozam Švecova 398/12
Praha 4, Chodov
149 00

IČ.: 10133640
+420 608 969 213 sklozam@gmail.com